Silvestrovská Svatá poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi za záchranu katolické víry a ochranu ČR před bezbožnou EU Doporučený

Staroboleslavské Palladium země České Staroboleslavské Palladium země České

Arcibiskupství Pražské chystá letos na svátek sv. Silvestra 31.12.2019 Mariánskou poutní Svatou cestu (Via Sancta) z Prahy do Staré Boleslavi  za  nejcennějším pokladem uchovávaným po staletí na hlavním oltáři kostela Nanebevzetí Panny Marie - Palladiem země české. Poutníci budou mít mimořádnou možnost uvítat  Nový Rok 2020 společně s Matkou Boží zobrazenou na Palladiu. A nejen to. Poutníci budou prosit Matku Boží za záchranu katolické víry v zemi a ochranu naší země před nebezpečími valícími se na ní z bezbožné EU.

Naši předkové rovněž činili tuto Staroboleslavskou Svatou cestu z Prahy do Staré Boleslavi kopírující tehdejší zemskou cestu, která se za Boleslaví dělila na východní podél Labe zvanou polskou a na severovýchodní nisko-jizerskou, která se za dnešním Libercem napojovala na stezku žitavskou. Na počátku 10. století vzniklo díky čilému pohybu obchodníků po ní na soutoku řek Labe a Jizery přemyslovské hradiště jako jeden ze strážních hradů. A právě tudy putoval sv. Václav ze svého pražského sídla za svým bratrem. Poté, co v něm byl 28. září 929 před tamním kostelem sv. Kosmy a Damiána zavražděn.  

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi

 

Poutníci nepůjdou ale jen po cestě kudy jel se svou družinou patron země české sv. Václav. Po této cestě putoval v roce 1351 spolu s arcibiskupem Arnoštem z Pardubic i císař římský a král český Karel IV., který jako velký ctitel sv. Václava  založil nadaci, aby každého dne na místě jeho umučení mohla být  ke cti svatého Václava sloužena zpívaná jitřní Mše. Byl rovněž  autorem Legendy o svatém Václavu a symbolicky předal sv. Václavovi do vlastnictví korunu a správu české země. V katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha dal roku 1367 vysvětit a vyzdobit  Svatováclavskou kapli  a určil ji jako místo úschovy českých královských korunovačních klenotů. Za komunistického morálního marasmu, kdy se lidé obávali chodit do kostelů, natož pak na poutě, byla tradice svatováclavských poutí na 50 let přerušena. Teprve v roce 2003 se Kolegiální kapitula ve Staré Boleslavi dohodla s Radnicí města Brandýs nad Labem - Stará Boleslav o obnovení svatováclavské tradice a vytvoření kultu Národní svatováclavské pouti. Staroboleslavská svatováclavská bohoslužba byla vyvedena z kostela na veřejné prostranství a otevřena veřejnosti.

Poutní cesta Boleslav, 30. kaple - Svatojakubská (Podolanka).jpg

Mariánská poutní cesta – Svatá cesta (Via Sancta) za  nejcennějším pokladem uchovávaným po staletí na hlavním oltáři kostela Nanebevzetí Panny Marie, vysvěceného roku 1623 - Palladiem země České navazuje na tradici svatováclavských poutí. Jedná se o obraz Panny Marie s Ježíškem, který dostala babička sv. Václava sv. Ludmila při svém křtu roku 882 od sv. Metoděje jako kovový reliéf. Po jejím zavraždění sv. Václava nosil tento reliéf, který mu po jeho zavraždění sundal z krku  sluha Podiven a ukryl ho do země. Za  doby panování Vladislava I. kolem roku 1160 nalezl jakýsi rolník tento reliéf na svém poli a předal jej Staroboleslavské kapitule.

Na místě nálezu byla postavena kaple a reliéf byl do ní umístěn. Putovalo za ním mnoho poutníků z okolí Boleslavi i z Prahy. 

 

 Poutníci oslaví Nový rok 2020 s Pannou Marií zobrazenou na tomto historickém svatém obrazu Palladia země České

Roku 1421 byla Boleslav obsazena a zpustošena bezbožnými husity, kteří poškodili i tento svatý Mariánský obraz. Po skončení válek patřila Boleslav spolu s Brandýsem až do roku 1547 Krajířům z Krajku, přívržencům Jednoty bratrské.  Mariánské poutě na krátký čas ustaly.  Zásluhou Svatovítské kapituly byly ještě v témže století obnoveny a  podle poškozeného reliéfu byl zhotoven nádherný obraz, který se uctívá dodnes. 

V červenci roku 1609 císař Rudolf II. stvrdil Majestát na náboženskou svobodu. Na svátek Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna) téhož roku putovali katolíci do Staré Boleslavi prosit Pannu Marii za záchranu katolické víry v zemi a při této příležitosti byl poprvé zázračný reliéf nazván Palladiem. Od vydání Majestátu se poutě do Staré Boleslavi konaly pravidelně každý rok. Vycházely nejčastěji od Katedrály sv. Víta, někdy také od Svaté chýše v Loretě na Hradčanech nebo od Strahovského kláštera, vedly přes Karlův most a Starým Městem k Poříčské (Špitálské) bráně a dál boleslavskou cestou. 

Bývalá jezuitská rezidence ve Staré Boleslavi, Boleslavská 31 (1667-1773)

 
V rámci mariánského kultu založili jezuité roku 1674 Svatou cestu - Via Sancta. Za finanční pomoci šlechtických rodů nechali podél cesty vystavět výklenkové kapličky. „Dne 13. Září 1676 začali dělati Boží muka na Špitálsku ke cti Páně Bohu a Matky Boží i sv. Václava a arcibiskup Valdštýn je posvětil.“ V souvislosti s výstavbou kaplí je zmiňován jezuita Jan Tanner, který ve své knize Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi (česky 1679) podrobně popisuje poutní zastavení spolu s přiložením rytiny původního obrazu kaple od pražského rytce Samuela Dvořáka a s informací: „Každé pak zastavení jest jedno od druhého vzdáli délky mostu Pražského“. Motivy ze života sv. Václava jsou převzaté z vydání „Serta“ P. Aegidia Himmelsteina, převora řádu sv. Augustina při kostele svatého Václava v Praze na Zderaze.

Kaple mají mezi dvojicí toskánských pilastrů niku zakončenou obloukem. Zastřešuje je nízký, trojhranný tympanon. Většina z nich má v tympanonu kruhové, slepé okénko. Vnitřní zadní stěna niky měla freskovou výzdobu: horní část každé kaple byla vymalována poutními mariánskými obrazy, dole pak byly výjevy ze života sv. Václava. Mariánský poutní obraz nebo socha dal každé z kapliček jméno - na obrázku byl v ozdobné stuze zapsán název poutního místa, odkud socha nebo obraz Madony pocházely. Uvnitř na bočních stěnách byla zapsána česky na jedné straně modlitba k Madoně a na protější straně byl popis zobrazeného výjevu ze života sv. Václava. Vnější fasáda kapličky byla po stranách oblouku niky pod římsou také zdobena - vpravo byl uveden donátor kaple a vlevo byl namalován jeho erb. Jako základní materiál ke stavbě kaplí posloužily cihly, opuka a tesaný pískovec.

Těchto výklenkových kapliček bylo podél poutní cesty dlouhé 23 kilometrů původně postaveno 44, což odpovídalo invokacím loretánské litanie (měřeno od Poříčské brány; 21 km měří cesta k poslední kapli u kamenného mostu). Stojí po levé straně cesty, jsou od sebe vzdáleny 440 - 600 metrů a jejich průměrný rozměr je 530 x 300 x 110 cm. Kaple jsou podle poutních míst pojmenovány a jsou směrem od Prahy řazeny abecedně.Roku 1935 bylo Okresní jednotou musejní rozhodnuto o opravě kaplí a natření nabílo. Na jejich obnovu byla uspořádána sbírka, která do konce roku 1935 vynesla částku 12501,30 Kč a oprava byla ihned zahájena. Do dnešních dnů zůstalo pouze 17 výklenkových kaplí. V 90. letech proběhla další oprava kaplí Městskými částmi, v katastru kterých kaple stojí. Ke čtyřem kaplím ve Kbelích a jedné ve Vinoři byly zhotoveny informační tabule jako součást naučných stezek. Některé z kapliček jsou chráněny jako kulturní památky České republiky

Seznam 44 kaplí převzatý z WIKIPEDIE:

  1. Staroboleslavská kaple (staroboleslavské Palladium), donátor: Jan Ignác Dlouhoveský z Dlouhé Vsi, probošt metropolitní kapituly. Kaple stála v katastrálním území Karlín, za Poříčskou branou vlevo asi 400 metrů. "Kaple byla zasvěcena mariánské invokaci ... a byla postavena na Špitálském poli (dnešní Karlín) u Poříčské brány." Je zakreslena na Jüttnerově plánu Prahy z roku 1816. Pravděpodobné souřadnice: 50°5′33″ s. š.14°26′27″ v. d.
  2. Aitlická kaple (Eitlitz, dnes Údlice, Madona Údlická, Kostel Povýšení svatého Kříže), donátor: Jan Maxmilián, hrabě z Lamberka, nejvyšší hofmistr. Kaple stála v katastrálním území Karlín přibližně v místech dnešní ulice U Nádražní lávky, za bývalým špitálem s kostelem Obrácení sv. Pavla. „V Karlíně stála jedna z těch kaplí do r. 1874 v Pobřežní třídě před dnešním můstkem na ostrov Rohanský.“ Existuje její veduta z roku 1857. Je zakreslena v Plánu Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní) a na mapě I. Vojenského mapování. Pravděpodobné souřadnice: 50°5′36″ s. š.14°26′46″ v. d.
  3. Bechyňská kaple (Bechyně, socha Piety, Kostel Nanebevzetí Panny Marie), donátor: Jan Norbert, říšský hrabě ze Šternberka.[Kaple stála v katastrálním území Karlín v Pobřežní ulici poblíž dnešní ulice Šaldovy.[pozn. 4] Je zakreslena na mapě I. Vojenského mapování. Byla zbořena zřejmě při stavbě Rakouské severozápadní dráhy. V místě, kde stála, je na mapě II. Vojenského mapování zakreslena železniční trať. Je zachycena na vedutě přibližně z roku 1803.Pravděpodobné souřadnice: 50°5′43″ s. š.,14°27′17″ v. d.
  4. Brněnská kaple (Brno, Panna Maria Svatotomská, Kostel sv. Tomáše), donátor kaple: František Karel říšský hrabě Kolowrat-Liebsteinský, moravský hejtman. Kaple stála v katastrálním území Karlín. Je zakreslena na mapě Umgebungen der königl. Hauptstadt Prag z roku 1850 – 1862 (viz Odkazy:Virtuální mapová sbírka) vlevo od Invalidovny před ohybem cesty a na mapě I. vojenského mapování. Byla zbořena zřejmě při stavbě Rakouské severozápadní dráhy. V místě, kde stála, je na mapě II. Vojenského mapování zakreslena železniční trať. Existuje její veduta přibližně z roku 1810. [19] Dnešní kaplička naproti Kaizlovým sadům je pravděpodobně její přenesená replika, opravená roku 2005 z iniciativy radnice Prahy 8. Podle map stojí poblíž místa původní kaple. Souřadnice dnešní kapličky: 50°5′45″ s. š.14°27′32″ v. d.
  5. Budějovická kaple (České Budějovice, Panna Maria Budějovická, Českobudějovické biskupství), donátor: Karel Maxmilián Lažanský, říšský hrabě z Bukové, dvorský sudí. Kaple stála v katastrálním území Karlín v místech bývalé Rustonky. Je zakreslena na mapě Umgebungen der königl. Hauptstadt Prag z roku 1850 – 1862 spolu s křížem a na na mapě I. vojenského mapování. Ve Stabilním katastru 1842 (dříve katastr Libeň) je zakreslena vlevo od Stahl fabrik u bývalého ramene Vltavy. Byla zbořena zřejmě při stavbě Rakouské severozápadní dráhy. V místě, kde stála, je na mapě II. Vojenského mapování zakreslena železniční trať. Pravděpodobné souřadnice: 50°5′55″ s. š.14°27′55″ v. d.
  6. Chlumecká kaple (Chlumek v Luži u Skutče, kopie obrazu Panny Marie Pasovské, Kostel Panny Marie Pomocnice na Chlumku), donátor: Marie Maxmiliána, hraběnka Žďárská zakladatelka poutního místa v Chlumku u Luže. Kaple stála v katastrálním území Libeň, pravděpodobně poblíž bývalé usedlosti Palmovky.
  7. Chomutovská kaple (Chomutov, obraz Panny Marie, Kostel Nanebevzetí Panny Marie), donátor: František Ignác, říšský hrabě z Rozdražova, královský rada. Kaple stála v katastrálním území Libeň, poblíž křižovatky a bývalé usedlosti Nová Balabenka, u severního náspu mezi železničními mosty z Hlavního nádraží a z Libně. Podle svědectví stála ještě v roce 1962 a byla velmi zchátralá. V roce 1973 byla již zaniklá. Je zakreslena na mapě Stabilního katastru 1842 a na mapách I. a II. Vojenského mapování. Pravděpodobné souřadnice: 50°6′15″ s. š.14°28′50″ v. d.
  8. Družecká kaple (Družec u Kladna, socha Panny Marie Družecké, Kostel Nanebevzetí Panny Marie), donátor: Bernard Ignác, říšský hrabě z Martinic, nejvyšší purkrabí pražský. Kaple stála v katastrálním území Libeň v Čihákově ulici v místě, kde je dnes zadní vchod do kulturního domu Gong. Existuje její fotografie z roku 1954 [21]. Byla zbořena při výstavbě domů mezi ulicemi Čihákovou a Sokolovskou v 2. polovině 20. století, v roce 1973 byla již zaniklá. Je zakreslena na mapě Stabilního katastru 1842 a na mapách II. a III. Vojenském mapování. Pravděpodobné souřadnice: 50°6′25″ s. š.14°29′16″ v. d.
  9. Jičínská kaple (Jičín, německy Gitschin, Vladimírská ikona Panna Maria Rusánská, kostel svatého Ignáce v jezuitské koleji), donátor: Ignác Karel, hrabě ze Šternberka. Kaple stála v katastrálním území Vysočany v ulici Sokolovská poblíž potoku Rokytka, v parku před poliklinikou. Podle svědectví zde byl obraz „jak dva zlosynové závojem uškrtili sv.Ludmilu“ a „zlatá hvězda v modrém štítě“, což potvrzuje očíslování kaple. Kaplička dala jméno místu za Moravinou, tam se říkalo U Ludmily nebo Pole svaté Ludmily.  Kolem roku 1916 bývala před poliklinikou u Rokytky obecní skládka. Kaple je zakreslena na indikačních skicách Stabilního katastru 1842 pro katastry Libeň a Vysočany (stála na rozhraní katastrů) a na mapách II. a III. Vojenského mapování, Pole svaté Ludmily je na Stabilním katastru 1842. Zanikla v 1. polovině 20. století do roku 1935 (není zakreslena na Grguričově mapě). Pravděpodobné souřadnice: 50°6′32″ s. š.14°29′42″ v. d.
  10. Kladská kaple (Kladsko – Slezsko, německy Glatz, obraz Panny Marie Kladské, klášterní kostel augustiánů, mecenášem obrazu Madony Kladské byl arcibiskup Arnošt z Pardubic), donátor: Arnošt, říšský hrabě z Valdštejna. Kaple stála v katastrálním území Vysočany na rohu ulic Jandova a Pod Pekárnami. Je zakreslena na mapě Stabilního katastru 1842. Zanikla do roku 1935 (není zakreslena na Grguričově mapě). Pravděpodobné souřadnice: 50°6′42″ s. š.14°30′10″ v. d.
  11. Heyndorffská kaple (Hejnice, socha Madony, Kostel Navštívení Panny Marie), donátor: Karel, hrabě z Valdštejna, říšský dvorní rada a nejvyšší hofmistr u císařovny. Kaple stála v katastrálním území Vysočany při dolním ohybu ulice Pod Krocínkou u dnešního parku. Je zakreslena v mapách III. Vojenského mapování a Stabilního katastru 1842, dnes je zaniklá. Pravděpodobné souřadnice: 50°6′51″ s. š.,14°30′32″ v. d.
  12. Kaple č. 12, Horažďovská
    Horažďovská kaple (Velký Bor u Horažďovic, plastika Panny Marie z Lorety), donátor: František Eusebius, hrabě z Pottingu, císařský tajný rada. První dochovaná kaple v řadě stojí v katastrálním území Vysočany, uprostřed pole mezi ulicemi Ke Klíčovu a Čakovická. Podle map Stabilního katastru 1842, II. a III. Vojenského mapování stojí na původním místě a původní cestě, je však neznámého data přestavěná. Rozměry kaple souhlasí s ostatními kaplemi.[pozn. 6] Souřadnice: 50°7′6″ s. š.14°30′47″ v. d.
  13. Hradčanská kaple (Praha, Hradčany, Hradčanská Madona, Klášter kapucínů, kostel Panny Marie Andělské), donátor: Jan Hartvík, hrabě Nostic, nejvyšší kancléř. Kaple stála v katastrálním území Vysočany mezi ulicemi Čakovická a městským okruhem, v bývalém areálu garáží autobusů ČSAD na Klíčově. Vydržela do zimy roku 1970 - 1971, kdy byla z provozních důvodů zbořena. Je zakreslena na mapě Stabilního katastru 1842 a na mapách II. a III. Vojenském mapování. Pravděpodobné souřadnice: 50°7′13″ s. š.14°30′52″ v. d.
  14. Jeníkovská kaple (Golčův Jeníkov, Madona Loretánská, Kostel svatého Františka Serafínského), donátor: Karel Leopold, hrabě Carreto Millesimo. Kaple stojí v katastrálním území Vysočany. Dochovaná kaple, která dnes stojí uprostřed pole poblíž metra C-Letňany směrem na Kbely. Byla opravena roku 1992 z iniciativy odboru kultury radnice Prahy 9. Je zakreslena na mapě Stabilního katastru 1842 a na III. Vojenském mapování. Souřadnice: 50°7′23″ s. š.14°31′8″ v. d.
  15. Kájovská kaple (Kájov, Kájovská Madona, kostel Nanebevzetí Panny Marie), donátor: Bohumír Kapoun, arciděkan krumlovský. Kaple stojí v katastrálním území Kbely. Dochovaná kaple, která stojí na rohu za průmyslovým areálem u pole. Byla opravena roku 1992 z iniciativy odboru kultury radnice Prahy 9. Je zakreslena na mapě Stabilního katastru 1842 a na mapách II. a III. Vojenském mapování. Souřadnice: 50°7′29″ s. š.14°31′28″ v. d.
  16. Kladrubská kaple (Kladruby u Stříbra, Kladrubská Madona Kladrubský klášter, kostel Nanebevzetí Panny Marie), donátor: Jindřich, hrabě Gutteinstein, hejtman. Kaple stála v katastrálním území Kbely na rohu ulic Hůlkova a Košařova. Byla poškozena během 2. světové války při transportu letadla ulicí. Zbourána pak byla v roce 1975. Je zakreslena na mapě Stabilního katastru 1842, na mapách II. a III. Vojenském mapování a na mapě bývalého pozemkového katastru z roku 1928. Pravděpodobné souřadnice: 50°7′35″ s. š.,14°31′48″ v. d.
  17. Krupecká kaple (Krupka u Teplic, socha Panna Maria Pieta, Poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné v Krupce - Bohosudově), donátor: Kryštof, říšský hrabě Vratislavský. Kaple stojí v katastrálním území Kbely v prostoru parkoviště Muzea letectví a kosmonautiky a je v havarijním stavu. V září 2018 byly kolem kaple vykáceny náletové dřeviny a připravuje se její rekonstrukce. Je zakreslena na mapě Stabilního katastru 1842 a na mapách II. a III. Vojenském mapování. Souřadnice: 50°7′37″ s. š.14°32′11″ v. d.
  18. Klumenská kaple (Chlum Svaté Máří, gotická soška sedící Panny Marie s Ježíškem), donátor: Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou. Kaple stála v katastrálním území Kbely u Mladoboleslavské ulice v severním cípu letiště a byla zbořena z provozních důvodů. Dnes zaniklá kaple je zakreslena na mapě Stabilního katastru 1842, na mapách II. a III. Vojenského mapování a na mapě bývalého pozemkového katastru z roku 1928. Pravděpodobné souřadnice: 50°7′42″ s. š.14°32′33″ v. d.
  19. KutnohorskáKutnohorská kaple (Kutná Hora, socha Madony, Chrám svaté Barbory), donátor: Bernard, pán z Věžníku. Kaple stála v katastrálním území Kbely v ulici Vrchlabská v parku u pomníku. Dnes zaniklá kaple je zakreslena na mapě bývalého pozemkového katastru z roku 1928. V srpnu 2017 MČ Praha 19 rozhodla vystavit repliku původní kaple ve Vrchlabské ulici u křižovatky s ulicí Železnobrodskou. Kaple byla během 1. čtvrtletí roku 2018 postavena.V září 2018 byl do kaple instalován obraz namalovaný podle rytiny z Tannerova spisu. Dne 22.9.2018 byl při Kbelském posvícení slavnostně odhalen a druhý den pak kaplička vysvěcena. Pravděpodobné souřadnice původní kaple: 50°7′58″ s. š., 14°32′54″ v. d.Souřadnice nově postavené kaple: 50°8′ s. š., 14°32′54″ v. d.
  20. Kaple Lauretánská kaple na Hradčanech (Praha, Hradčany, Madona Loretánská, Pražská Loreta), donátor: Ferdinand, hrabě z Lobkovic, císařský rada a královský místodržící, vnuk zakladatelky Pražské Lorety. Kaple stála v katastrálním území Kbely v ulici Bakovská před bývalým Lidovým domem. Její zbytky byly do sedmdesátých let 20. století uchovány ve zdi bývalé továrny na dehtovanou krycí lepenku, která stála mezi ulicemi Bakovskou a Semilskou. Dnes zaniklá kaple je zakreslena na mapě bývalého pozemkového katastru z roku 1928. Pravděpodobné souřadnice: 50°8′5″ s. š., 14°32′57″ v. d.
  21. Lauretánská kaple z Hájku (Hájek u Prahy, Madona Loretánská, Klášter Hájek), donátor: Václav, říšský hrabě z Lobkovic, vyslanec, bratranec předchozího. Kaple stála v katastrálním území Kbely u železniční zastávky na konci ulice Toužimská. Byla zbourána při její výstavbě v roce 1943. Je zakreslena na mapách II. a III. Vojenského mapování. Pravděpodobné souřadnice: 50°8′6″ s. š.,14°33′20″ v. d.
  22. Litomyšlská kaple (Litomyšl, poutní socha Panny Marie, Kostel svatého Kříže), donátor: Jan Bedřich hrabě z Trauttmansdorfu, nejvyšší komorník. Kaple stála v katastrálním území Kbely, za železniční tratí při původní zemské stezce, pravděpodobně na kraji pole u remízku a neznámo kdy zanikla. Je zakreslena na mapě I. Vojenského mapování. Pravděpodobné souřadnice: 50°8′8″ s. š.,14°33′39″ v. d.
  23. Nezamyslická kaple (Nezamyslice u Klatov, Madona Nezamyslická), donátor: František, říšský hrabě z Kolovratu. Kaple stojí v katastrálním území Vinoř v poli. Je zakreslena na mapách II. a III. Vojenského mapování a na mapě bývalého pozemkového katastru z roku 1928. Souřadnice: 50°8′12″ s. š.14°33′59″ v. d.
  24. Nicovská kaple (Nicov u Klatov, pozdně gotická soška Panny Marie s Ježíškem, Kostel Narození Panny Marie), donátor: Tomáš Sartorius, břevnovský opat. Kaple stojí v katastrálním území Vinoř v poli vlevo u silnice. Je zakreslena na mapě Stabilního katastru 1842, na mapách II. a III. Vojenského mapování a na mapě bývalého pozemkového katastru z roku 1928. Souřadnice: 50°8′18″ s. š.,14°34′18″ v. d.
  25. Obergürgentálská kaple (Horní Jiřetín u Duchcova, socha Jiřetínské Madony, Kostel Nanebevzetí Panny Marie), donátor: Jan Bedřich, hrabě z Valdštejna, arcibiskup pražský. Kaple stojí v katastrálním území Vinoř v ulici Semtínská vlevo v parku, otočená zády do ulice. Je zakreslena na mapě Stabilního katastru 1842, na mapě II. Vojenského mapování a na mapě bývalého pozemkového katastru z roku 1928. Souřadnice: 50°8′29″ s. š.14°34′35″ v. d.
  26. Pakenská kaple (Nová Paka, socha Panny Marie, klášterní Kostel Nanebevzetí Panny Marie), donátor: Jan Jáchym říšský hrabě Slavata, nejvyšší sudí dvorský. Kaple stojí v katastrálním území Vinoř před hřbitovem u zastávky MHD. Jako jediná má dochovanou část původní výmalby - na stropě výklenku je nápis „Rosa Mystica“, což potvrzuje očíslování kaple. Je zakreslena na mapě Stabilního katastru 1842, na mapách II. a III. Vojenského mapování a na mapě bývalého pozemkového katastru z roku 1928. Souřadnice: 50°8′41″ s. š., 14°34′49″ v. d.
    Kaple č. 26, Pakenská
     
  27. Plzeňská kaple (Plzeň, gotická Madona, Katedrála svatého Bartoloměje), donátor: Adolf Vratislav, říšský hrabě ze Šternberka, nejvyšší zemský sudí a nejvyšší purkrabí Království Českého. Kaple stála v katastrálním území Vinoř. Dnes zaniklá kaple je zakreslena na mapě Stabilního katastru 1842, na mapě II. Vojenského mapování a na mapě bývalého pozemkového katastru z roku 1928 na rohu ulic Ke Mlýnku a U Bakaláře. Pravděpodobné souřadnice: 50°8′49″ s. š.14°35′6″ v. d.
  28. Svatovítská kaple v Praze (Praha, Hradčany, Madona svatovítská, chrám svatého Víta, Václava a Vojtěcha), donátor: Václav Bílek z Bílenberka, kanovník královéhradecký. Kaple stála v katastrálním území Vinoř na rohu ulic Mladoboleslavská a Štěpánovská. Je zakreslena na mapě Stabilního katastru 1842 a na mapách II. a III. Vojenského mapování. Pravděpodobné souřadnice: 50°9′2″ s. š.14°35′24″ v. d.
  29. Svatokřížská kaple (Praha, Na Františku, socha piety Bolestné Panny Marie, Klášter Cyriaků s Kostelem svatého Kříže Většího; dnes v nedalekém kostele svatého Ducha), donátor: baron Wolfgang Maxmilián Lammingen. Kaple stála v katastrálním území Vinoř vpravo u silnice před můstkem přes Ctěnický potok. Dnes stojí 150 metrů jižněji na levém břehu Vinořského potoka za Cukrovarským rybníkem.[pozn. 7] Je zakreslena na mapě Stabilního katastru 1842 a na mapách II. a III. Vojenského mapování. Pravděpodobné souřadnice původního místa: 50°9′11″ s. š.14°35′37″ v. d.. Souřadnice dnešního místa: 50°9′6″ s. š.14°35′39″ v. d.
  30. Svatojakubská kaple (Praha, Staré Město, Panna Maria Pieta, Kostel svatého Jakuba Většího), donátor: říšský hrabě František Oldřich Kinský, předseda apelačního soudu. Kaple stojí v katastrálním území Podolanka před obcí vpravo od silnice otočená k jihu. Cesta pravděpodobně dříve procházela před ní. Je zakreslena na mapě Stabilního katastru 1842 a na mapách II. a III. Vojenského mapování. Souřadnice: 50°9′20″ s. š.14°35′49″ v. d.
  31. Svatomikulášská kaple (Praha, Malá Strana, kopie sochy Panny Marie Foyenské – belgické Foy, kostel svatého Mikuláše), donátor: Jan Pavel Leopold, hrabě z Walderode. Kaple stála v katastrálním území Podolanka na konci obce vpravo ve stráni. Byla postavena do roku 1682.[pozn. 8] Je zakreslena na mapě Stabilního katastru 1842, na mapě III. Vojenského mapování a Umgebungen der königl. Hauptstadt Prag rok 1850. Dnes stojí na jejím místě pobořená, stavebně odlišná kaplička. Souřadnice: 50°9′28″ s. š.14°36′17″ v. d.
  32. Rokycanská kaple (Rokycany, Rokycanská Madona, Kostel Panny Marie Sněžné), donátor: Jaroslav, hrabě ze Šternberka, biskup litoměřický. Kaple stojí v katastrálním území Dřevčice vlevo od silnice, na vrchu za obcí Podolanka. Roku 1994 byla opravena na náklady obce. Je zakreslena na mapách II. a III. Vojenského mapování. Souřadnice: 50°9′30″ s. š.14°36′29″ v. d.
  33. Římovská kaple (Římov, Madona Loretánská, poutní kaple), donátor: Jan Karel říšský hrabě z Valdštejna. Kaple stojí v katastrálním území Dřevčice vlevo od silnice u autobusové zastávky. Roku 1994 byla opravena na náklady obce. Je zakreslena na mapách II. a III. Vojenského mapování. Souřadnice: 50°9′38″ s. š.14°36′48″ v. d.
  34. Svatohorská kaple (Příbram, Madona Svatohorská, Svatá Hora), donátor: Václav Norbert Oktavián hrabě Kinský, nejvyšší hofmistr Království Českého. Kaple stála v katastrálním území Dřevčice vlevo u silnice. Je zakreslena na mapě II. Vojenského mapování a Umgebungen der königl. Hauptstadt Prag rok 1850. Zanikla neznámo kdy. Pravděpodobné souřadnice: 50°9′42″ s. š.14°36′58″ v. d.
  35. Sečenská kaple (Seč u Blovic, Sečenská Madona, Kostel Nanebevzetí Panny Marie), donátor: říšský hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic, nejvyšší komoří císaře a zakladatel Černínské sbírky. Kaple stojí v katastrálním území Dřevčice před obcí vlevo. Roku 1994 byla opravena na náklady obce. Je zakreslena na mapách II. a III. Vojenského mapování. Souřadnice: 50°9′55″ s. š.14°37′28″ v. d.
  36. Sternberská kaple (Zelená Hora, kopie sochy Madony Zelenohorské, poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie), donátor: Václav Vojtěch říšský hrabě ze Šternberka, zemský maršálek. Kaple stojí v katastrálním území Dřevčice uprostřed obce vlevo za odbočkou cesty ke kostelu. Roku 1994 byla opravena na náklady obce. Souřadnice: 50°10′3″ s. š.14°37′47″ v. d.
  37. Strakonická kaple (Praha, Bílá Hora, Panna Maria Vítězná, Kostel Panny Marie Vítězné), donátor: Ferdinand říšský hrabě z Kolovrat, velkopřevor Řádu maltézských rytířů. Kaple stála v katastrálním území Dřevčice za obcí, vlevo za odbočkou na Popovice. Je zakreslena na mapě II. Vojenského mapování. Pravděpodobné souřadnice: 50°10′12″ s. š.14°37′57″ v. d.
  38. Strašenská kaple (Strašín u Sušice, Madona Strašínská, Kostel Narození Panny Marie), donátor: Ferdinand Bonaventura říšský hrabě z Harrachu, nejvyšší hofmistr. Kaple stojí v katastrálním území Dřevčice vlevo u silnice naproti bývalé Límanově cihelně a byla v havarijním stavu.[31] Od konce roku 2011 byla provizorně podepřená.[32] V létě 2019 byla kaple přenesena na nové základy vedle původní pozice a narovnána. Následně byla zahájena její oprava.[33] Je zakreslena na mapách II. a III. Vojenského mapování. Souřadnice: 50°10′19″ s. š.14°38′23″ v. d.
  39. Sušická kaple (Sušice, Panna Maria Sušická, Kapucínský klášter s Chrámem svatého Felixe), donátor: baron Eusebius Hieserl, litoměřický kanovník. Kaple stála v katastrálním území Brandýs nad Labem, u můstku přes potok před obcí Vrábí, u pole U kapličky. Je zakreslena na mapě I. Vojenského mapování asi 100m za potokem. Pravděpodobné souřadnice: 50°10′25″ s. š.14°38′47″ v. d.
  40. Tejnecká kaple (Týnec u Klatov, Panna Marie Týnecká s mandorlou, kostel Nanebevzetí Panny Marie), donátor: Vilém Albrecht, říšský hrabě Krakovský z Kolovrat, nejvyšší prefekt. Kaple stála v katastrálním území Brandýs nad Labem poblíž ulice Na Tvrzi. Byla postavena roku 1680 jako výraz vděčnosti, že nikdo z rodiny toho roku neonemocněl morem.[34] Je zakreslena na mapách I. a III. Vojenského mapování. Pravděpodobné souřadnice: 50°10′34″ s. š.14°39′5″ v. d.
  41. Vartenská kaple (Warthe, nyní Bardo v Polsku, Madona Vartenská z kladské Varty), donátor: František Antonín hrabě Berka z Dubé, císařský tajný rada. Kaple stojí v katastrálním území Brandýs nad Labem vlevo v parku na rohu ulic Pražská a Vrábská. Je zakreslena na mapách II. a III. Vojenského mapování. Již dost nakloněná kaple byla v roce 2018 staticky zajištěna výdřevou.[35] V první polovině roku 2019 byla kaple narovnána a výdřeva odstraněna. Souřadnice: 50°10′44″ s. š.14°39′17″ v. d.
     
    Kaple č. 42, Vyšehradská
      
  42. Vyšehradská kaple (Vyšehrad, obraz Madony vyšehradské, Kostel svatého Petra a Pavla), donátor: František Augustin říšský hrabě z Valdštejna, velitel tělesné císařské stráže. Kaple stojí v katastrálním území Brandýs nad Labem v ulici Pražská před železničním přejezdem, vlevo ve zdi. Souřadnice: 50°10′56″ s. š.14°39′25″ v. d.
  43. Zbraslavská kaple (Zbraslav, obraz Madony zbraslavské, Zbraslavský klášter), donátor: Jan z Talenberka, biskup královéhradecký. Kaple stála v katastrálním území Brandýs nad Labem pravděpodobně na dnešním Masarykově náměstí. Je zakreslena na mapě II. Vojenského mapování. Zanikla neznámo kdy. Pravděpodobné souřadnice: 50°11′8″ s. š.14°39′35″ v. d.
  44. Staroboleslavská kaple (zidealizovaný rodokmen sv. Václava k císaři Leopoldu I.), donátor: Jiří Vojtěch Aster, boleslavský probošt. Kaple stála v katastrálním území Brandýs nad Labem u kamenného mostu a byla zasvěcena Palladiu. Zanikla neznámo kdy. Pravděpodobné souřadnice: 50°11′16″ s. š.14°40′ v. d.
Zveřejněno v CÍRKEV

Nejnovější od IVANA HASLINGEROVÁ

Související položky (podle značky)

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Právě přítomno: 740 hostů a žádný člen

Odebírejte Fragmenty

 

NEJVÍCE ČTENÉ ČLÁNKY

Kliknutím na obrázek získáte článek


Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %