Za třicet let zdevastovat krajinu jak to dokázali Zelení, to je skutečně umění Doporučený

Ne nadarmo se stala kniha prezidenta Václava Klause Modrá, nikoli zelená planeta světovým bestsellerem Ne nadarmo se stala kniha prezidenta Václava Klause Modrá, nikoli zelená planeta světovým bestsellerem snímek Ivana Haslingerová, Fragmenty
Naši předkové pokládali půdu za základní výrobní kapitál. Věděli od rodičů, že to tak fungovalo odjakživa. Když ji mají, mohou hospodařit, profitovat, produkovat a prodávat potraviny. Když tu půdu ale zastaví, tak nemají nic. Dobytek produkoval hnůj, který se pak dával do půdy. Hospodáři také chápali jednoduchou rovnici, že když budou chtít na té půdě hospodařit, musejí jí vracet organiku neboli hnojit. Pak je půda mnohem zdravější. Jenže rozkaz EU zněl jasně: dobytek nesmí u nás přežít za žádnou cenu. Když bylo potřeba, dalších 5 000 kusů se vymlátilo pod falešnou záminkou nemoci šílených krav, aby udělaly místo hovězímu z dovozu.
 
Občas vidíme sice na loukách pást se dobytek, ale většinou jsou to mladí býci, kteří od jara rostou a pak jdou na jatka. Dobytkem na pastvinách nevracíme hnůj do orné půdy. Hnůj není, půda nehnojená nemá  kyprost, nepropouští vodu a nezadržuje ji hnojem. 
 
Aby měla zvířata co žrát, pěstoval se jetel nebo vojtěška, jež zase krásně čechraly půdu. Půda je dnes tak mrtvá, že v ní nejsou ani žížaly. Mj proto, že v ní není vojtěška a je udusaná. A tak když dneska zaprší, voda stéká po polích jako po asfaltu. 
Musíme do krajiny vrátit krajinotvorné prvky, používat lehčí techniku (dříve měla technika patnáct tun, dnes má i šedesát), ponechat remízky… Jen tak se začnou množit brouci, žížaly, ptáci... Nesmíme myslet jen na dotace a výnosy.
 

Z nastalé situace neviním zemědělce, nýbrž zelené politiky.

Biopaliva  nesmysly, ochranu kůrovců, biobenzín apod. nevymysleli zemědělci, ale zelení. Podmínky pro sedláky jsou velmi obtížné, pokud nechtějí jen pěstovat řepku a kukuřici do biopaliv. Zemědělci měli dvě možnosti – buď přežijí a budou se přizpůsobovat, tedy snižovat stav dobytka, nedodržovat správné osevní postupy či provozovat bioplynové stanice, nebo svou činnost musí ukončit. 

Po listopadu šly všechny ceny nahoru, jediné, co ne, byly ceny mléka, prasat či obilí. Šly nahoru vstupy, ale podniky nebyl schopen dostat peníze zpátky. Všechno se rušilo, vybil se dobytek, a proto je venkov vylidněný. Nebylo na platy lidí v zemědělství. Odpověď politiků byla: "My vás nepotřebujeme, my to dovezeme." Tedy ne všech politiků. Pamatuji desítky konferencí pořádané Václavem Klausem a jeho spolupracovníky bijícím na poplach. Ale vše bylo marné, pan Bursík měl na přírodu školy a Klaus je přece jen ekonomem. 
 
Nyní, když jsou díky Bursíkům zničeny nádherné lesy zadržující vláhu a spodní vodu, kdy nastalo sucho díky odtékající vodě, která nedokáže proniknout do spodních vod, si již mnozí lidé konečně uvědomují, že dokud se nezačneme vracet k osvědčeným postupům, nepohneme se z místa.
Je tu ale jeden velký problém. Lidé si zemědělské práci odvykli. A tak politici zase mají odpověď, proč to nejde: Nemáme lidský kapitál, ty, kteří jsou ochotní pracovat a rozumějí tomu.
Kdyby dali peníze těmto lidem místo dotování neodborníků z Dětí země a podobných organizací, určitě by se našli opět lidé ochotni za ně pracovat. I když udělat všechna nápravná opatření toho, co prospěchářští a ekologicky vesměs nevzdělaní Zelení způsobili,   bude obrovský problém.  Troufám si říci na nejméně dvougenerační. 
  
O jejich naivitě svědčí například to, že nedostatek vody v české krajině chtějí řešit jejím zachytáváním, jako to dělají někteří zahrádkáři. Na obrovských lánech ji ale musejí dostat dolů do půdy, proto musí voda prostupovat půdou. Půdu musíme proto napřed upravit, aby to bylo možné. Dotace na kádě s dešťovou vodou a jiné nesmyslné programy, kde jde pouze o to, jak vytahat peníze ze státní či evropské kasy nic nevyřeší.

Za třicet let takto zdevastovat celou krajinu, to je skutečně umění. 

Zemědělci už nejsou schopni ani orat. Klasická orba se dělala třicet centimetrů, teď maximálně do patnácti centimetrů. Pokud se půda neorá, o to větší je spotřeba chemie, musí potlačit plevely. Za následek to má i nárůst populace hraboše atd. atd.

Zveřejněno v EKOTEROR

Nejnovější od IVANA HASLINGEROVÁ

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Odebírejte Fragmenty

 

NEJVÍCE ČTENÉ ČLÁNKY

Kliknutím na obrázek získáte článek


Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %